Plant-based jídla

Rostlinná kuchyně, která se zaměřuje nejen na alternativy masa, ale i na nové produkty z rostlinných proteinů, jako hrachový protein či tempeh, získává na popularitě. Některé restaurace také začínají experimentovat s rostlinnými verzemi mořských plodů. Trend se soustředí na autentické chutě a pestrost, ne pouze na náhradu živočišných složek. Veganská jídla se objevují i v restauracích, které běžně servírují maso, jako například Červený Jelen v Praze. Podle známých šéfkuchařů i jídla na rostlinné bázi mohou být kreativní a chuťově výjimečná a mají své místo v zážitkové gastronomii.

Mikrobylinky

Malé výhonky bylinek a zeleniny, nejen že pokrm ozdobí, ale i obohatí o živiny a chuť. Sklízejí se v rané fázi růstu, když vyrostou první lístky. Stávají se oblíbenou ingrediencí v salátech, smoothies či sendvičích díky svým intenzivním chutím. V gastronomii se prosazuje i pěstování mikrobylinek přímo v restauracích pomocí vertikálních farmářských systémů, což zaručuje čerstvost a snižuje ekologickou stopu.

Fermentované suroviny

Fermentace, která pomáhá efektivně využít sezónní přebytky a snižovat potravinový odpad, získává na popularitě. Někteří šéfkuchaři například zpracovávají houby nakládáním nebo sušením a zbytek využívají na výrobu shoyu (přírodně fermentovaná sójová omáčka). Fermentované potraviny, jako kimči nebo kombucha, jsou známé pro své zdravotní přínosy a jsou už poměrně běžnou součástí moderní kuchyně i ledniček v domácnostech. V budoucnu se více setkáme s fermentovanými dochucovadly, jako shoyu nebo miso (pasta z fermentovaných sójových bobů).

Zdravé snacky

Zdraví prospěšné potraviny se stávají stále oblíbenějšími. Spotřebitelé se čím dál více zaměřují na produkty bohaté na bílkoviny, vlákninu nebo probiotika. Mezi oblíbené možnosti patří zdravé svačiny, jako pečené luštěniny, řasové chipsy nebo sušené ovoce bez přidaného cukru. Tento trend si všímá stále více značek, takže je pravděpodobné, že se tyto produkty v obchodech objeví častěji.

Potravinové intolerance

Rostlinná mléka, jako ovesné nebo hrachové, jsou dnes běžně k dispozici v kavárnách, a v některých i bez příplatku. Nejsou už jen pro lidi s potravinovými alergiemi, ale i pro širší veřejnost. Podle šéfkuchaře z bistra KRO se restaurace začnou více soustředit na potřeby zákazníků s intolerancemi. Alergiků přibývá a kuchaři musí vymýšlet zajímavá jídla bez masa, lepku a dalších alergenů, která osloví všechny. Příkladem je Bistro Karel v Praze-Troji, které nabízí pestrý výběr pro vegetariány, celiaky a lidi s intolerancí na mléčné výrobky.

Mocktaily

Alkohol ztrácí oblibu, zejména mezi Generací Z, která ho pije méně. V Česku, kde je spotřeba stále vysoká, se ale i v restauracích a barech začíná prosazovat trend nealkoholických nápojů. Na menu se objevují mocktaily – nealko koktejly na bázi destilátů, vín i přírodních nápojů, jako je březová míza. Tento trend se podle odborníků např. z baru Liquid Office, stále více prosazuje, zejména u mladších generací.

Matcha

Matcha, která byla dříve jen doplňkem v kavárnách, se dnes těší obrovské popularitě a vznikají podniky zaměřené na nápoje a jídla s tímto mletým zeleným čajem. Trh s matchou roste a očekává se, že tento trend bude pokračovat. Lidé ji často volí jako alternativu kávě, protože má povzbudivé účinky díky kofeinu, i když v menším množství a s postupným nástupem. Navíc je více zdraví prospěšná – obsahuje antioxidanty, působí protizánětlivě, přispívá ke zlepšení kognitivních funkcí, podporuje srdeční zdraví a má pozitivní vliv na střevní mikrobiom.

Malá bistra

V oblasti gastronomických konceptů roste zájem o pop-upy, food trucky a malá bistra. Někteří šéfkuchaři očekávají, že kuchaři opustí fine diningové restaurace a zaměří se na uvolněnější, menší podniky, které se soustředí na street food a junk food. Tento trend polarizuje gastronomii na větší sítě a menší provozy. Příkladem je Pasta bar Sugo v Karlíně (malé bistro s chutí Itálie), který otevřel zkušený šéfkuchař z italských michelinských restaurací.

Zero-waste

Gastronomické provozy se budou stále více soustředit na maximální využití surovin s minimem odpadu, nejen z ekologických důvodů, ale i kvůli rostoucím nákladům. Šéfkuchař z bistra KRO zdůrazňuje, že efektivní využívání surovin pomůže šetřit. Vzorovým příkladem je zakladatel první zero-waste restaurace Silo v Londýně, který zpracovává zbytky chleba například fermentováním a přeměňuje je na sirup, a z otrub vyrábí sladké oplatky.

Umělá inteligence

Zakladatel bister KRO a restaurace Alma věří v potenciál umělé inteligence pro gastronomii. AI může zjednodušit různé procesy v kuchyni a provozu. Jedním z hlavních přínosů je personalizace menu, kdy algoritmy analyzují data o preferencích zákazníků, jejich dietních omezeních nebo historii objednávek a navrhují jim jídla na míru.

Zdroj: www.seznamzpravy.cz/autor/michaela-hofmanova-719